V samotné Vídni došlo k opětovnému hospodářskému rozkvětu, a to v neposlední řadě díky pomoci v rámci Marshallova plánu a též díky ukončení konfiskaci průmyslových zařízení ze strany sovětské okupační moci. Obnova byla dokončena za starosty Franze Jonase. V padesátých letech stálo v popředí rozšiřování města díky výstavbě nových bytových sídlišť a domů, od poloviny šedesátých let byla silněji podporována obnova města.

Vídeň jako most mezi západem a východem

Brzy po roce 1955 vstoupila Vídeň do povědomí jako pořadatelské místo mezinárodních konferencí – legendární bylo setkání amerického prezidenta J. F. Kennedyho s generálním tajemníkem Sovětského svazu N. Chruščova. Vídeň se stala sídlem mezinárodních organizací. Pozice města v mezinárodnim dění byla velice posílena především díky zřízení centra OSN v roce 1979. Vídeň lze chápat jako bránu na východ.

Pohled na vídeňskou UNO-City

Budování vídeňské UNO-City

Pokud jde o plánování města, soustřeďují se aktivity zhruba od roku 1960 především na rozvoj dopravy, obzvláště metra, ale též na zajištění dostatečné lékařské péče o obyvatelstvo – hlavně výstavbou Všeobecné nemocnice. Postavení Vídně v mezinárodním dění dostalo obrovskou novou dynamiku v roce 1979, kdy bylo v rakouské metropoli zřízeno centrum OSN.

Současné podmínky pro další rozvoj města jsou rozhodující  měrou dány pádem železné opony v roce 1989 a vstupem Rakouska do Evropské unie v roce 1995. Tento kontinuální vývoj se obráží též v politické stabilitě vídeňské městské rady a vlády; sociálnědemokratická SPÖ získávala dosud vždy většinu v městském zastupitelstvu, přičemž nejvíce mandátů dostala v roce 1973 – celkem 66.

Vídeň jako vzorné milionové město se sociálním svědomím

Vzrůstající objem individuální dopravy a s ním spojená „nehostinnost měst“ přinesly počátkem sedmdesátých let nový pojem, propagovaný městskými plánovači v celé Evropě, ve Vídni však zprvu vyvolávající prudké kontroverze – pojem „pěší zóna“. Třída Kärtner Straße je v tomto ohledu ve Vídni modelovým příkladem. Kritikové se obávali zpustnutí nákupní třídy v „zabetonovaném ráji pěší zóny“, což se však brzy ukázalo jako omyl: území pěších zón na Kärtner Straße, Graben, Kohlmarktu a Tuchlauben hraje barvami, žije a těší se oblibě jako nikdy dřív.
Vídeň je tak už dlouho milionovým městem, které může v sociální oblasti i v oblasti životního prostředíí a kultury působit jako vzor.

Most přes dunajský kanál, v pozadí Urania. To je Vídeň včerejška, dneška i zítřka. Město je jeden živý organismus plný neustálých proměn

Přechod do 21. století

Role Vídně z dob „železné opony“ coby mostu, vedoucího ze Západu do komunistických zemí, se v roce 1989 změnila. Vídeň je dnes chápána jako středobod ve středovropském regionu a konkuruje samozřejmě metropolím jakými jsou Praha či Budapešť. Na druhou stranu se od dob vstupu Rakouska do Evropské unie v letech 1994/95 otevřely pro město nové obzory. S přibývající industrializací byla Vídeň postavena před nové výzvy.

Vývoj Vídně ve 21. století lze sledovat v jednotlivých rubrikách ve složce Vídeň - údaje a fakta na wieninternational.at, respektive každý čtvrtek v aktuálním vydání.