Font size:

Language:

wieninternational.at

Vienna´s weekly European journal

Dějiny Vídně, 9. část: Vídeň za druhé světové války (1939–1945)

Dějiny

Language

Dějiny Vídně, 9. část: Vídeň za druhé světové války (1939–1945)

Nacistická politika genocidy učinila z Vídně říšskou župu „Velkoněmecké říše“ a neušetřila téměř nikoho. Politický odboj proti Hitlerovi byl ve Vídni tvořen civilními skupinami, které na sebe upozorňovaly rozšiřováním letáků a sabotážními akcemi ve zbrojních a dopravních závodech. Gestapo ovšem pronásledovalo nejen organizovaný odboj, ale i jakýkoli, i ten nejmenší odpor: kdo poslouchal zahraniční vysílače, mohl být od roku 1942 potrestán trestem smrti, za vymýšlení a vyprávění vtipů byl jeden až dva roky vězení. V letech 1938 až 1945 bylo jen u zemského soudu ve Vídni zahájeno 14 500 procesů, které se zabývaly tzv. „šeptandou“.

Odpor proti Hitlerovi

V roce 1944 se na vídeňských domovních zdech konečně objevila značka „05“, která znamenala šifru pro Rakousko. Fritz a Otto Moldenovi, Hans Becker a novinář Raoul Bumballa zorganizovali nadstranické volné uskupení, jež si kladlo za cíl znovuobnovení svobodného Rakouska a v zahraničí navázalo kontakt se Spojenci. To byla z počátku jen malá menšina působící na okraji, neboť antisemitismus vládl ve Vídni už od počátku století a v děsivé dokonalosti se spojil s nacistickou politikou zaměřenou na vyhlazení židovského obyvatelstva.

Pomník na náměstí Judenplatz

Někteří mu říkají památník rakouských židovských obětí holokaustu. Jiní zase památník 65.000 rakouských Židů zavražděných při holokaustu. Hlavně je ale důležité, že tento památník stojí. A že se nachází právě na náměstí Judenplatz ve Vídni

V listopadu 1938 padly vandalské vášni „listopadového pogromu“, nazývaného též „křišťálová noc“, za oběť vídeňské synagogy, centra náboženského i sociálního života židovských obyvatel Vídně. Na denním pořádku bylo udávání a deportace, o nichž později dlouho nikdo nechtěl nic vědět. Toto barbarství bylo možno ukončit jen násliím. 52 leteckých útoků si vyžádalo 8769 mrtvých, desetidenní pouliční boje dalších 2266 obětí. Téměř 47 000 budov bylo poškozeno nebo zničeno, 86 875 ze všech vídeňských bytů bylo nepoužitelných. Na ulicích leželo 850 000 kubíků trosek.

redaktion