Font size:

Language:

wieninternational.at

Vienna´s weekly European journal

Město vědy a výzkumu

Věda/Výzkum

Language

Město vědy a výzkumu

Jak se vyjádřil primátor Dr. Michael Häupl, je pro město důležité, aby bylo úspěšné v konkurenci věd, idejí, ducha a kreativity, a zajistilo tak v budoucnu vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Zkrátka: Cílem je učinit z Vídně hlavní město výzkumu ve střední a východní Evropě.

Vídeň představuje nyní se svými více než 176 000 vysokoškolskými studenty na státních i soukromých univerzitách a odborných vysokých školách jedno z největších univerzitních měst v německy mluvícím prostoru. Vídeň (založení univerzity v roce 1365) je jedním z nejstarších univerzitních měst Evropy, a tím také městem vědy a výzkumu.

V akademickém roce 2011/12 čítá Vídeň 162 323 studentů na státních univerzitách, z toho přes 50% žen. 122 614 studujících pochází z Rakouska, téměř polovina z nich není z Vídně. Ze 39 709 studujících cizinců pochází 25 957 ze zemí EU a 13 752 z ostatních zemí Evropy. 42 % studujících na uměleckých oborech (Akademie výtvarných umění ve Vídni, Univerzita užitého umění ve Vídni, Univerzita hudebních a můzických umění ve Vídni) pochází ze zahraničí, na vědeckých oborech studuje necelých 24% zahraničních studentů. Na soukromých vysokých školách studovalo ve školním roce 2011/2012 2 817 osob. Z akademického roku 2010/11 vzešlo ve Vídni (včetně soukromých univerzit) celkem
16 999 absolventů, z toho je 56 % žen, 1 246 získalo doktorský titul, přičemž podíl žen představuje 44,6%.

S devíti veřejnými a šesti soukromými univerzitami, jakož i se šesti vysokými odbornými školami a s tisícovkou mimouniverzitních výzkumných institucí nabízí Vídeň rozmanité vzdělávací a výzkumné prostředí.

Globusy a dalekohledy vystavené v muzeu Globenmuseum
Parabolický zrcadlový reflektor v Kuffner planetáriu

Z Vídně až do vesmíru: ať už z Uranie, Kuffner planetária nebo z Globenmusea. Vše je možné

Boom odborných vysokých škol FHS

2010/11 vzešlo z odborných vysokých škol 3 440 absolventů. Počet studujících na odborných vysokých školách FHS vzrostl v období 2007/08 až 2010/11 o 63 %. Oproti univerzitám jsou odborné vysoké školy stále ještě v menšině. V akademickém roce 2010/11 studovalo  na vysokých odborných školách 11 582 mladých lidí  a 162 323 studentů na státních univerzitách, na odborných školách FHS studovalo tedy necelých 7% všech vídeňských studentů. Obzvláště oblíbené jsou na odborných vysokých školách hospodářské studijní programy, technické a inženýrské obory.

Vídeňská univerzita: dlouhá historie - velké úspěchy

Vždyť již devět badatelů, jejichž kariéra je úzce spjata s Univerzitou Vídeň, získalo Nobelovu cenu, jmenovitě ušní lékař Robert Bárány (1914 Nobelova cena za medicínu), psychiatr Julius Wagner-Jauregg (1927 Nobelova cena za medicínu), chemik Hans Fischer (1930 Nobelova cena za chemii), imunolog Karl Landsteiner (1930 Nobelova cena za medicínu), fyzik Erwin Schrödinger (1933 Nobelova cena za fyziku), fyzik Viktor Franz Hess (1936 Nobelova cena za fyziku), fyziolog a farmakolog Otto Loewi (1936 Nobelova cena za medicínu), biolog Konrad Lorenz (1973 Nobelova cena za medicínu) a národohospodář Friedrich A. von Hayek (1974 pamětní Nobelova cena za ekonomii).

Lékař odborník přednáší posluchačům
Prapory před Vídeňskou lékařskou univerzitou

Lékařský výzkum má ve Vídni dlouholetou tradici a stále patří ke špičce

Dnešní postavení Vídně jako výzkumného centra

Vídeň je centrem rakouského výzkumu, má přes 1 000 soukromých a veřejných výzkumných pracovišť a téměř 35 000 vědeckých pracovnic a pracovníků. Ročně se ve Vídni vydává do výzkumu přes dvě miliardy euro, čímž Vídeň udává směr v oblasti výzkumu. Přes 40 procent všech rakouských badatelů působí ve Vídni. 43 procent celkových rakouských výdajů na výzkum připadá na hlavní město. Těžištěm podpory výzkumu jsou silné oblasti jako Life Sciences, kreativní průmysl, informační a komunikační technologie (IKT) a doprava a logistika.

Vídeňská výzkumná kvóta přesahující tři procenta přesahuje rakouský průměr 2,63 procenta (stav leden 2009).

Nová špičková technologická centra

20 procent zaměstnaných osob ve Vídni pracuje v oblasti technologií. Posuzujeme-li výzkumné a vývojové úkoly veřejného sektoru v procentech hrubého domácího produktu, zaujímá Vídeň mezi evropskými městy čtvrté místo.

Vyplývá to ze skutečnosti, že Vídeň je pro univerzity a mimouniverzitní výzkumná zařízení, jako je např. Rakouská akademie věd (Österreichische Akademie der Wissenschaften, ÖAW) – měřeno její velikostí – nadproporcionálně významná lokalita. Vídeň od roku 1997 investovala na 400 milionů eur do projektů v oblasti technologií a vytvořila rovněž nová high-tech centra, jako je Tech Gate Vienna, první vídeňský vědecký a technologický park na druhé straně Dunaje u UNO-City, Business a Science Park TECHbase v městské části Floridsdorf, Business & Research Center na náměstí Höchstädtplatz, Campus Vienna Biocenter a Media Quarter Marx.

Perspektivy pro mladší vědecké pracovnice a pracovníky

„Podpora vynikající úrovně věd v projektech viditelného rozsahu“ a „posilování silných stránek“ – to jsou motta Vídeňského fondu pro vědu, výzkum a technologie (Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds, WWTF), založeného primátorem Dr. Michaelem Häuplem a DDr. Bernhardem Görgem v roce 2001. (Viz foto; Dr. Häupl společně s viceprimátorem Seppem Riederm, ředitelem Wiener Wirtschaftsförderungsfornds Berndem Riesslandem a ředitelem WWTF Miachelem Stampferem). Fond může počítat s ročním rozpočtem v průměru 7 milionů eur dodatečných subvencí pro výzkum ve Vídni.

K tomu je nutné připočíst subvence Centra pro inovace a technologie (Zentrum für Innovation und Technologie, ZIT), které se již dříve etablovalo jako technologická agentura Vídně a podporuje technologie v podnikatelském sektoru. WWTF tak přispívá k rozvoji kritických veličin výzkumu ve Vídni, k intenzivnějšímu propojení vídeňských výzkumných zařízení a výzkumných skupin, zejména v rámci mezinárodních partnerství, a k využívání střednědobého potenciálu ve Vídni. Kromě toho posiluje význam výzkumných zařízení, která na sebe váží podniky s velkými výzkumnými potřebami.

Mimoto byl fondem WWTF založen program na podporu výzkumu mladých vědců „Vienna Research Groups for Young Investigators“, jehož působnost je v důležitých oblastech vídeňského výzkumu.

Ve srovnání s ním se ZIT ujímá podpory podnikového výzkumu a inovací ve Vídni a veřejně účinné tržní propagace těchto aktivit (např. prostřednictvím udílení ceny Content Award). V roce 2011 je těžiště na inovacích v oblasti ekologie, ve Life Sciences a From Science to Product.

Usměvavý chlapec s hračkou a dívka s mikroskopem

Výzkum a věda také pro ty nejmenší

Výzkum pro všechny

Vídeňští výzkumníci vyvíjejí očkovací séra a analyzují hospodářský vývoj. Vídeňské děti zkoumají na dětské univerzitě "Kinderuni", zda umí Nemo mluvit, v prostoru "math.space" se přestávají bát matematiky. Vídeňské série přednášek "Wiener Vorlesungen" sbližují vědce a občany. Od jejich zahájení v roce 1987 se cca 550 000 posluchačů zúčastnilo více než 1 200 přednášek, prezentovaných celkem 5 000 přednášejícími. Program vídeňských lidových univerzit VHS " Univerzita se setkává s veřejností“ umožňuje obyvatelům Vídně navštěvovat přednášky vysokoškolských profesorek a profesorů a diskutovat se slavnými vědkyněmi a vědci o jejich tezích. Nenásilnému způsobu zprostředkování vědy a výzkumu se věnuje i festival vědy. Po velkých úspěších festivalu na náměstí před radnicí (Rathausplatz) a v Prátru se o zprostředkování zážitku z inovací zasadily při vědeckém festivalu on Tour vídeňské univerzity, soukromé vědecké instituce a společnosti.

Vídeň v evropském výzkumném prostoru

Účast města Vídně na rámcových výzkumných programech EU je pozoruhodná. V šestém rámcovém programu (2002 až 2007) připadlo 51,3 % rakouské účasti na Vídeň. Vídeň boduje i v celorakouském pohledu díky největší tématické rozmanitosti, jakož i v oblastech "Information Society Technologies" a "Life sciences, genomics and biotechnology for health". V 7. EU-rámcovém programu pro výzkum běžícím od r. 2007 jsou aktivní mimo jiných VITE, Vienna IT Enterprises, projekt fondu WWTF. Síť pro IT-společnosti, výzkumná, vývojová a vzdělávací zařízení se angažuje pod názvem „Centrope ICT Technology Transfer“ pro spolupráci v IT oblasti regionu Centrope.

Vedle celoevropské výzkumné spolupráce má zváštní význam spolupráce v regionu Centrope. Bohatá spolupráce mezi univerzitami, podniky a výzkumnými sítěmi nabízí potenciál pro stálý modernizační a výkonnostní impulz ve vědě, výzkumu a inovace v regionu.

Vídeňská škola pro klinický výzkum (Vienna School of Clinical Research) má za cíl etablování „Centra Excellence“ pro školení v klinickém výzkumu stejně jako podporu klinického výzkumu. Lékařům a lékařkám především z oblasti střední a východní Evropy stejně jako ze Středního východu a rozvojových zemí by měly být zprostředkovány poznatky odpovídající EU-standardům. Na přelomu roku 2011/12 přesídlilo toto pracoviště do čtvrti Neu Marx.

Návrh budovy Media Quarter Marx 3

Jedna ze tří budov centra Media Quarter Marx

Uprostřed Evropy

Vhodná poloha Vídně uprostřed Evropy se z hlediska výzkumu a technologií potvrzuje v takzvaných silných oblastech. Jedná se o tzv. life sciences (biotechnologie a oblast farmacie), matematiku, informační a komunikační technologie (IKT), kreativní průmysl, automobilový průmysl, dopravu & logistiku. Vídeň sice v oblasti biověd zatím není lokalitou světového významu, vystupuje však již jako hráč v evropské lize. Zaměstnanost v biovědách ve Vídni v uplynulých letech výrazně rostla. Ve vídeňském regionu působí 171 společností z oblasti biověd, z toho jich 82 procent sídlí ve Vídni. Těchto 140 společností nabízí pracovní místa přes 9 600 zaměstnancům. Ročně je zaregistrováno přes deset nových společností. Centrem biověd jsou mimo jiných v oblasti bio-nanotechnologie nový komplex Austrian Institute of Technology (AIT) sídlící v Muthgasse a rakouský nějvětší Standort pro biovědy s více než 1 400 vědeckými pracovníky z více než 40 zemí Campus Vienna Biocenter sídlící v Bohrgasse.

Naproti tomu mají IKT ve Vídni nejširší základnu, město je již nyní jednou z největších evropských IKT-lokalit s velkým nárůstem zaměstnanosti.

Další subvence města Vídně určené pro vědu

- Jubilejní fond pro Ekonomickou univerzitu Vídeň (Jubiläumfonds für die Wirtschaftsuniversität Wien)
- Jubilejní fond pro Rakouskou akademii věd
- JOSZEF – Program Ekonomické univerzity Vídeň pro střední a východní Evropu (město Vídeň podporuje šesti dalšími stipendii začínající mladé manažery ze střední a východní Evropy)
- Medicínsko-vědecký fond starosty (Medizinisch-Wissenschaflicher Fonds des Bürgermeisters)
- Vysokoškolská jubilejní nadace (Hochschuljubiläumsstiftung)
- Fond Viktora Frankla města Vídně (Viktor Frankl-Fonds der Stadt Wien)
- Fond pro inovativní interdisciplinární výzkum rakoviny (Fonds für innovative interdisziplinäre Krebsforschung)
- doktorandská stipendia pro ženy na Technické univerzitě

Návrh budovy hospodářské univerzity

Nový kampus hospodářské univerzity Wiener Wirtschaftsuniversität (WU) podle návrhu architekty Zahy Hadid

Výhled

Na základě projektu „TU Univercity 2015“ by se měla Technická univerzita Vídeň rozvinout z historicky vzniklého místa do podoby moderního kampusu. Do 200-letých oslav založení, které se uskuteční v roce 2015 budou vytvořeny optimální rámcové podmínky pro zaměstnance i studenty. Prostorové změny čekají i Ekonomickou univerzitu Vídeň. V zimním semestru 2013 by se mělo začít přednášet v „Kampusu WU“ ve čtvrti Leopoldstadt, který mimo jiné spolunavrhovala i hvězdá architektka Zaha Hadid. Tento univerzitní kampus o velikosti 100 000 m2 nabídne místo minimálně 25 000 studentů.

redaktion