Vídeň vykonává v rámci rakouského ústavního a správního zřízení dvojí funkci – funkci města s vlastním statutem a funkci spolkové země.

Federální ústavní řád

Rakousko je spolkovým státem. To znamená: Republiku Rakousko vytváří svazek státu jako celku s typicky republikánsko-demokratickou ústavou a celkem devíti spolkových zemí, k nimž patří i Vídeň a které se vyznačují výrazně federalistickou strukturou. Přitom se zásadně rozlišují kompetence a úkoly státu a jednotlivých spolkových zemí. Jejich vždy samostatné, navzájem nezávislé kompetence jsou přesně zakotveny v ústavě.
 
Princip dělby moci zajišťuje oddělenou a nezávislou práci správních orgánů, legislativy i justice, a to ve všech instancích a na všech úrovních.

Primátor Vídně je současně zemským hejtmanem

Šéf vídeňské radnice ve funkci primátora stojí v čele města, tak jak je tomu i ve všech ostatních rakouských obcích a městech, a zároveň je nejvyšším představitelem spolkové země, tedy zemským hejtmanem.

Primátorem města je od roku 1994 Michael Häupl. Vpravo: socha ze střechy radnice se stala jedním ze symbolů města

Primátor stojí v čele správy města; je prvním mužem magistrátu. Jemu jsou podřízeni všichni městští radní jakožto ředitelé sekcí magistrátu, ale také starostové třiadvaceti městských obvodů a všichni zaměstnanci města. Primátor reprezentuje město Vídeň i navenek.

Zemský hejtman předsedá zemské vládě a je nositelem nepřímé spolkové správy. Je volen zemským sněmem a jmenován spolkovým prezidentem. Zemský hejtman vykonává především tyto úkoly: reprezentace země, předávání zákonných usnesení zemského sněmu spolkové vládě. Jako člen zemské vlády je zemský hejtman nadto pověřen nejvyššími správními úkony země. V tomto smyslu se zodpovídá zemskému sněmu jako nositeli nepřímé spolkové správy spolkové vlády. Zemského hejtmana zastupuje zástupce hejtmana, což je člen zemské vlády, určený zemskou vládou. Ve Vídni jsou to oba náměstkové primátora.

Volba náměstků primátora

K volbě náměstka primátora je třeba poznamenat, že náměstek primátora musí každopádně náležet ke straně, která je v zastupitelstvu zastoupena největším počtem mandátů. Druhé nejsilnější straně přísluší pozice druhého náměstka, pokud dosáhla alespoň jedné třetiny mandátů v zastupitelstvu (tedy minimálně 34 mandátů).

Městský a zemský parlament v personální unii

Vzhledem k tomu, co jsme již uvedli, má i správa rakouského hlavního města dvojí strukturu: ve Vídni existuje nejenom městský, ale i zemský parlament. První se nazývá městské zastupitelstvo, druhý je zemský sněm. Existuje i dvojí vláda: pro hlavní město je to městská rada a pro spolkovou zemi Vídeň je to zemská vláda.

Také sto vídeňských poslanců vykonává dvojí funkci: jsou voleni současně do městského i zemského parlamentu, tedy do městského zastupitelstva a zemského sněmu. Vykonávají ovšem oba mandáty v personální unii – to znamená, že jsou současně zastupiteli města a poslanci zemského sněmu v jedné osobě.

Správa hlavního města, tzv. magistrát, je ve Vídni současně úřadem zemské vlády.

Základní kámen budovy Parlamentu, kterou navrhl Theophil von Hansen, byl položen 2. září 1874

Představenstvo města – městská rada – zastupitelstvo

Zastupitelstvo volí rovněž představenstvo, které by bylo možné označit za vládu obce. Je to přípravný orgán pro všechna rozhodnutí, která jsou vyhrazena zastupitelstvu; představenstvo zastupitelstva se zabývá jednotlivými kompetencemi v oblasti správy. Ve městech s vlastním statutem, jako je Vídeň, je to městská rada.

Primátor

Primátor je rovněž volen zastupitelstvem; v oblasti vlastní působnosti je zodpovědný zastupitelstvu, v oblasti přenesené působnosti je podřízený příslušným státním orgánům a vázaný jejich pokyny.

Ústavy zemí předpokládají, že se sestavení zemské vlády řídí velikostí podílů zastoupení stran v zemském sněmu. V důsledku toho se systém vlády v jednotlivých zemích utváří na principu proporcionality (systém soustředěných vlád).

Obecní  úřad – městský úřad – magistrát

Obecní úřad je správní a výkonný orgán obce a stará se o obecní záležitosti (pod vedením primátora a zastupitelstva).

Ve městech se obecní úřad označuje jako městský úřad, ve městech s vlastním statutem, jako je například Vídeň, jako magistrát.

Podle platného rozdělení působností funguje ve Vídni v současné době osm sekcí, v jejichž čele stojí vždy jeden úřadující městský radní. Sekce zahrnují celkem 70 odborů magistrátu, podniky „Wiener Krankenanstaltenverbund“ (Vídeňský svaz nemocničních zařízení), „Wiener Wohnen“ (Město Vídeň – Vídeňské bydlení), Vědecký ústav veřejného práva – Muzea města Vídně, koncern Wiener Stadtwerke a Wien Holding. Ředitelství magistrátu, kontrolní úřad a 19 úřadů městských obvodů nepodléhá žádnému  městskému radnímu.

Jako městská obec je Vídeň také politickým krajem, rozděleným do celkem třiadvaceti městských obvodů. Tyto obvody mají vlastní obvodní zastupitelsva a určité kompetence. Jsou řízeny volenými starosty městských obvodů.

Vídeňská městská rada

V čele městské rady – vídeňské městské vlády – stojí primátor. Členy městské rady jsou primátor a městští radní určení podle poměrného volebního práva; ředitel magistrátu se účastní schůzí a má právo podávat návrhy. Primátor je předsedou městské rady a rovněž svolává toto grémium.
Návrhy projednávané městskou radou zpravidla předkládají příslušní radní. K neveřejné schůzi městské rady mohou být přizváni členové zastupitelstva, starostové městských obvodů nebo také jiné (kompetentní) osoby.

Podle vídeňské městské ústavy může být nejméně devět a nejvíce patnáct městských radních. Zvláštností vídeňské městské ústavy je, že nikoliv všichni členové městské rady, tedy vídeňské městské vlády, musejí nést zodpovědnost za nějakou oblast. Vedle městských radních mohou existovat i městští radní „bez sekcí neboli bez portfeje“, kteří sice mají křeslo a hlas v městské radě, ale na magistrátu neplní žádné úkoly, tedy neřídí žádnou sekci.

Volba členů městské rady

Městští radní jsou voleni zastupitelstvem podle poměrného volebního práva; poměrné volební právo znamená, že – samozřejmě v závislosti na celkovém počtu členů městské rady – právo na křesla v městské radě má každá strana podle počtu svých mandátů v zastupitelstvu. Postup určení počtu městských radních, volby městských radních, náměstků primátora a úřadujících městských radních je uveden níže.

Budova radnice byla vystavena mezi roky 1872 a 1883 podle návrhů Fridricha von Schmidta v novogotickém stylu. V budově radnice se nacházejí kanceláře vídeňského primátora, kanceláře zemské vlády a městské zprávy, sídlo ředitele Magistrátu a jiná oddělění

Rozdělení mandátů v městské radě

Rozdělení mandátů v městské radě probíhá podle d'Hondtscheho principu. Díky tomu jsou strany, které vybojovaly křesla v zastupitelstvu, zastoupeny v odpovídající míře též v městské radě. V souvislosti s organizačním ustanovením o počtu členů městské rady, jichž může být nejméně devět a nejvíce patnáct, vzniká možnost vytvářet „jednobarevnou“ nebo „koaliční“ městskou vládu.

Úkoly městské rady

Městská rada rozhoduje o důležitých správních záležitostech (personální záležitosti, záměry města atd.) a poskytuje doporučení ve všech záležitostech, jež jsou předkládány k rozhodnutí zastupitelstvu. Především je městské radě svěřen úkol kontroly a přípravy rozpočtu a účetní uzávěrky obce – a to ve spolupráci s finančním výborem. K dalším důležitým úkolům městské rady patří návrh pro volbu úřadujících městských radních, ustanovení ředitele magistrátu, v mnoha případech vykonávání práva předkládání návrhů, souhlas s podáním stížností správnímu, resp. ústavnímu soudu a rozhodování o kompetencích výborů zastupitelstva (v případě pochybností). Kromě toho má městská rada (stejně jako primátor) kompetenci v případě nouze (podle § 98 WStV), tj. v určitých naléhavých případech může nahradit rozhodnutí zastupitelstva nebo výborů zastupitelstva.

Poslední volby do zastupitelstva města Vídně 2010

Z celkového počtu 1 144 510 oprávněných voličů odevzdalo hlas 774 079 osob, z toho bylo 754 938 hlasů platných a 19 141 neplatných. Volební účast při započtení 122 865 poštou zaslaných hlasů činila 67,63%, což je o 6,83% více než v roce 2005.
SPÖ získala 44,34% hlasů. FPÖ obdržela 25,77% hlasů a obsadila tím jednoznačně druhé místo. Počet voličů ÖVP klesl na 13,99%, Zelení získali 12,64%. Tím získala SPÖ 49 míst v zastupitelstvu, FPÖ 27, ÖVP 13 a Zelení 11 mandátů., FPÖ jako jediná strana zaznamenala oproti munulým volbám nárůst a to o 14 mandatů, ostatní strany utrpěly jasnou ztrátu – SPÖ o 6 křesel méně, ÖVP o 5 a Zelení získali o 3 mandáty méně. Žádná jiná strana se do zastupitelstva nedostala. V Rakousku lze volit od 16 let. V tomto složení bude zastupitelstvo ve Vídni fungovat pravděpodobně do podzimu 2015.