Že je Vídeň jednou z nejvýznamnějších evropských kulturních metropolí se pokládá za věc všeobecně známou. Široké veřejnosti však ještě není úplně známa skutečnost, že Vídeň zaujímá vedoucí pozici i z hlediska hospodářského. V principu nepřetržitý pozitivní hospodářský vývoj by se mohl zasadit o to, že i tento aspekt se stane samozřejmou součástí všeobecného povědomí o Vídni. 
Nejprve tedy: Jako výjimku z tohoto principu lze považovat krizový rok 2009. Globální hospodářská krize zapříčiněná bankovním krachem v USA zasáhla i Vídeň, i když následky zdaleka nebyly tak velké jako v jiných městech a zemích. Pro přesnost, výkon vídeňské ekonomiky se v roce 2009 snížil o 2,3 %. 

Rok 2009 je pryč a rozmach je již opět v plném proudu. Nejprominentnějším protagonistou pozitivního hospodářského vývoje je studie Mercer, která v listopadu 2011 prohlásila Vídeň za město s nejvyšší kvalitou života na světě - a to ne poprvé. Na základě skutečnosti, že je tato studie v první řadě zaměřená na potřeby ekonomů, připadá oblasti hospodářství při hodnocení kvality života klíčová role. Vídeň tímto není atraktivním středobodem života jen na základě jejích různých kvalit, na mezinárodní špici stojí právě i díky své ekonomické infrastruktuře.

Výroba tramvaje familiárně Vídeňany nazývané "Bim" (vlevo) v závodu Bombardier Werke ve Wien Donaustadt. Vpravo letecký pohled na závod Bombardier Werke

Obrat ke vzdělanosti

Vídeň je na tom po hospodářské stránce jak v evropském, tak i přímo v rakouském srovnání velmi dobře. Projevuje se to např. na ukazaleli hrubého regionálního produktu na obyvatele, který je ve Vídni téměř dvakrát tak vysoký než v případě Burgundska (které je na posledním místě z celého Rakouska) a pohybuje se téměř o třetinu výše nad rakouským průměrem. V mezinárodním srovnání zaujímá Vídeň tímto významnýmekonomickým ukazatelem za Švýcarskem a Nizozemím skvělé třetí místo. Ještě více ohromující je číslo, které udává sílu a výkon: hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje ve Vídni 180 % průměru zemí EU.

I na výzvy budoucnosti je Vídeň nejlépe připravena. Vezmou-li se v úvahu tradiční tři hospodářské sektory, primární (těžba a zemědělství), sekundární (průmysl a zpracující odvětví) a terciární (sektor služeb), ukazuje se, že Vídeň úspěšně uzavřela přechod ke společnosti vzdělanosti a služeb. Více než 80 % přidané hodnoty probíhá v terciárním sektoru. Že zemědělství a těžba v městském prostoru hrají jen minimální roli (0,1 %), je samozřejmé. Signifikantní pro vývoj je spíše pokles výrobních odvětví. Rozhodující roli hraje, nyní i v budoucnosti, společnost vzdělanosti a služeb.

Klíčový faktor: Křižovatka Vídeň

Jeden v minulých desetiletích určující faktor pro pozitivní vývoj Vídně je funkce křižovatky pro trhy střední a východní Evropy. Po otevření železné opony v roce 1989 to byly právě rakouské, a zvláště vídeňské společnosti, které dokázaly rychle rozpoznat a využít nových šancí. Vedlo to k tomu, že firmy se sídlem ve Vídni produkovaly v průměru kolem 40 procent svého obratu ve východo- a středoevropských zemích. Vídeňské firmy de facto zaujímají na těchto trzích již dávno klíčovou pozici. Vedle geografické polohy hrají roli, i když nepřímo, historická spojení obou zemí. Méně proto, že se tu dala znovu navázat stará spojení, nýbrž jednoduše proto, že díky minulosti, ale i díky generacemi vytvořené skladbě vídeňského obyvatelstva existuje velké porozumění pro kultury a zvyky východní a střední Evropy. To představuje další výhodu pro Vídeň, která opačně zase přispívá k silnějšímu angažmá východoevropských firem ve městě. Celkem se zde usídlilo již více než 300 mezinárodních koncernů. 
Díky intenzivním hospodářským vazbám zdejší ekonomiky na budoucí trhy hodnotí experti Vídeň jako méně náchylnou krizím než jiné evropské metropole. Ve srovnání to potvrzuje i nízký dopad krize v roce 2009.

Jiná křižovatka: Přístav jako logistická křižovatka střední Evropy

Rostoucí ekonomický význam je připisování i Vídeňskému přístavu. Jeho obchody na Dunaji zažívají boom. Obchodování přístavu bylo dobré i v době ekonomické krize. Skupina Wiener Hafen (Vídeňské přístavy) v uplynulých letech docílila dalšího výrazného navýšení obratu a zisku. Obraty stouply ve srovnání k předešlému roku o 6,7 procenta na 50,8 milionu EUR. Zisky činily navzdory investicím ve výši 11 milionů EUR více jak 8 milionu EUR. V logistickém centru vídeňského přístavu se ročně přeloží 12 milionů tun zboží, jen v novém kontejnerovém terminálu je to denně 1.800 kontejnerových jednotek.

Ačkoli Rakousko leží ve vnitrozemí, význam vídeňského přistavu je pro celý region logisticky obrovský

Zakládání firem: Nové díky dynamice

Tato dynamika se odráží i v číslech nově založených firem. Odhlédnuto od krizového roku 2009 se ve Vídni zakládá v ročním průměru ca. 7.700 nových firem. Zřizování filiálek, stejně jako zakládání firem, jejichž zakladatelé nejsou členy obchodní komory, se přitom počítá odděleně, musí se tedy ještě přičíst k těm bezmála 8.000. Mimochodem: Skoro polovinu všech zakladatelů vídeňských firem tvoří Vídeňané!

Co je považováno za typické (i) pro Vídeň, je další pozitivní kritérium pro hospodářské postavení: Skutečnost, že pracovní konflikty se řeší pokojně, bez stávek (rakouský model sociálního partnerství) přispívá nejen k vysoké produktivitě práce (150 % evropského průměru), ale též k dobré atmosféře na pracovišti. Ca. 950.000 pojištěných zaměstnanců a jejich 103.000 zaměstnavatelů si toho velmi cení. 
Čeho si zaměstnavatelé též velmi váží, jsou (potencionální) zaměstnanci s dobrým vzděláním. 26 % může doložit ukončené vysokoškolské studium, dalších 24 % ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Odborné školy a učiliště následují s 35 %. Facit: Spousta chytrého a schopného lidského potenciálu.

Turismus: Pohostinná Vídeň

Že je Vídeň hezkým městem, které se těší celosvětové oblíbenosti není jen potěšujícím faktem, nýbrž se jedná i o hospodářský faktor. Více než 11 milionů noclehů v roce 2011 jsou toho pádným důkazem. Těchto jedenáct milionů lidí přijede rádo, ale nejen za účelem dovolené. Vídeň je totiž i nejoblíbenějším  kongresovým městem na světě! 181 mezinárodních kongresů v roce 2011 (pro srovnání: Londýn 115, Řím 92) vedlo k tomu, že letiště Vídeň-Schwechat zaznamenalo 20 milionů pasažérů. Všichni návštěvníci Vídně dohromady společně s dalšími osobami využívajícími volnočasové nabídky města byli tak laskaví, že zde utratili téměř 8 miliard EUR. Tím se volný čas a turismus podílí 10 % na místní ekonomice. V tomto kontextu je zajímavé zmínit ještě jedno číslo: Big Mac Index. Ten říká, jak dlouho je nutné pracovat na zakoupení tohoto velkého bratra hamburgera ve fastfood-řetězci, kterému se ve vídeňské mluvě říká "Schachtelwirt". V Budapešti je to hodina, v Madridu 27 minut, v Paříži 20 minut a ve Vídni stačí průměrně 17 minut práce na pořízení tohoto produktu.

V tomto duchu: Velevážení obchodníci, vážení účastníci kongresů, milí turisté, srdečně vítejte ve Vídni.

Co se kongresů a veletrhů týče, zabírá Vídeň celosvětově první příčky. Ať už moderně nebo postaru, Vídeň má pro každého něco